Beseda IKT na aktuální téma kyberšikana

Dne 12. 3. byla pro třídu 1.A připravena beseda o kyberšikaně. Pořádala ji paní profesorka Zuzana Hrušková a prezentovala paní profesorka Pavla Střílková. Pro třídu 1.B zajistil besedu na středu 24. 3. Petr Janík a prezentovala taktéž paní profesorka Pavla Střílková. V těchto besedách jsme se seznámili s tím, co zahrnuje pojem kyberšikana.

Kyberšikana je digitální verze normální šikany, ale má také ještě jeden hlavní rozdíl. Normální šikana je fyzická a kyberšikana je psychická. Obětí se může stát hlavně ten, kdo tráví hodně času na sociálních sítích a kontaktuje ho tzv. predátor. Predátor je člověk, nebo automatizovaný systém vytvořený člověkem, který šikanuje oběti. Predátoři svou oběť psychicky terorizují, vydírají a nutí k věcem, které jsou proti jejich vůli. Důsledky pro oběti mohou být i tragické, mohou vést k psychickým problémům nebo k sebevraždě.

Proto je důležité o kyberšikaně mluvit a vědět, jak se jí bránit, a taková přednáška nám v tom pomůže.

Štěpán Martiník, 1.A

Všichni už asi víme, že kyberšikana je v dnešní době docela velkým problémem. Tak proč nevyužít příležitosti se o kyberšikaně něco nového dozvědět a naučit se jí předcházet? Se spolužáky jsme se zúčastnili online besedy přes platformu Google meet, která měla několik částí: představení tématu, teorie s prezentací, skutečné příklady a zkušenosti s kyberšikanou. Nejvíce mě zaujala volná debata o zkušenostech s kyberšikanou. V některých případech šikany je oběť dotlačena až na hranu zoufalství, což většinou vede k sebevraždě. Já sama mám zkušenosti s šikanou jako takovou a to jen proto, že jsem jiné národnosti, takže vím, jaké jsou dopady na oběť. A neříkám to jen tak do vzduchu… Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. A je to tak. Protože jsem byla šikanovaná, vím, jak se s tím vypořádat, znám zásady bránění se před takovými lidmi, umím se zastat oběti, ale to nejpodstatnější, co mě šikanování naučilo, je, že se dokážu ovládnout, a nedat na sobě nic znát. Věřte nebo ne, je to docela dobrá zkušenost do života. Těm, kteří nebyli šikanováni, doporučuji podobné besedy. Uvědomíte si docela dost věcí, možná, že vás na podobné situace připraví. Hodnotím 10/10.

Jana Alexandra Štěpánková, 1.A

V této přednášce jsme se dozvěděli mnoho nových věcí, i když část problematiky jsme díky náhodnému načasování viděli již ve filmu V síti, který hrál pár dní před touto přednáškou (konkrétně 10. 3. 2021).

Jan Pchálek, 1.A

Tato beseda mi mnohem více otevřela oči o světě sociálních sítí. S žádným druhem kyberšikany jsem se zatím (naštěstí) nesetkala, ale díky této besedě bych věděla, jak se zachovat. Tato beseda se mi velice líbila, byla zajímavá, velice přínosná. Pokud bude s paní profesorkou ještě nějaká možnost besedy, velice ráda se ji zúčastním.

Kristýna Janásová, 1.A

Přesto, že byla účast dobrovolná, hodiny se zúčastnila většina studentů. Zaujal mě příběh chlapce Ghyslaina Razyho, který se natočil na školní kameru a jeho starší spolužáci bez jeho vědomí video zveřejnili na internetu. Mrzí mě, že jsme takových příběhů nestihli více, protože už bylo málo času. Prezentace se mi velmi líbila a myslím si, že se to paní učitelce velmi povedlo.

Sofie Stolářová,1.A

Na besedě mě překvapilo, jak některé případy mohou skončit a kdo za nimi nakonec stál. U kyberšikany je děsivé, že nikdy nevím, kdo je na druhé straně, proto je možná jednodušší pro útočníka psát přes internet, protože nevypadá zranitelný.

Případ, který mě celkem vyděsil, byl ten, kde útočníkem byla matka bývalé kamarádky. Chápu, kdyby to udělalo dítě (i když je to pořád strašné), ale když to udělá dospělý člověk, který může tušit, jaké následky to může mít pro dítě v pubertě, je to ještě horší. Nechápu, proč to ta matka udělala. Kdyby se moje kamarádka se mnou přestala bavit, moje rodiče by nikdy nenapadlo dopustit se šikany.

U případu Star Wars kid mi přišlo, že lidé, kteří video zveřejnili, se nechtěli dopustit šikany, ale nakonec se z toho šikana stala. Toho pána je mi líto, protože to video je pořád na internetu a mělo pro něho celoživotní následky.

Přijde mi důležité o těchto věcech mluvit, a hlavně s dětmi našeho věku. Beseda se mi líbila.

Terezie Kratochvílová, 1.B

Jsem moc ráda, že tato beseda proběhla, protože v dnešní době používáme všichni počítače a jiná zařízení. Dozvěděla jsem se praktické informace, například co dělat, kdyby se něco takového stalo mně nebo mým přátelům. Překvapil mě případ se „Star Wars Kid“, protože jsem o něm nikdy neslyšela, takže mi přišlo zvláštní, že byl tak známý. Případ s Megan Meireovou znám. Já sama jsem se naštěstí s kyberšikanou nikdy nesetkala a doufám, že ani nesetkám. Paní učitelka Střílková to velice dobře vysvětlila. Na základní škole jsme měli také takovou besedu, ale nebyla moc dobře srozumitelná. Doufám, že nějaká podobná beseda někdy proběhne znovu.

Veronika Kovalová, 1.B

Paní Střílková si připravila prezentaci, kterou prezentovala celou hodinu. Většinu dotazů pokládala paní učitelka, žáci se moc neptali, spíše odpovídali. Paní učitelka měla dotazy typu: Co si představíte pod pojmem kyberšikana? nebo Co bychom měli udělat, když nás někdo šikanuje? Jaký je rozdíl mezi kyberšikanou a normální šikanou?. Vysvětlila nám, že kyberšikana je šikanování přes počítač nebo jiné zařízení. O kyberšikanu se jedná, když nás někdo začne urážet nebo vydírat například na sociálních sítích.

Také uvedla konkrétní případy, které se opravdu staly. Jako třeba když nějací kluci vyfotili starého pána, jak vynáší odpadky a začali ho na sociálních sítích pomlouvat, že prý musí vybírat popelnice a že nemá ani na jídlo. Další případ se týkal kluka, který se ve škole natočil, jak předvádí scénu z hvězdných válek. Než se mu povedlo video smazat, dali ho nějací kluci na internet. Tak se musel smířit s tím, že to video uvidí všichni (i jeho děti).

Beseda se mi velmi líbila, protože je to zajímavé téma a paní učitelka ho uměla hezky prezentovat.

Markéta Zelinková, 1.B

Nejlepší, co může oběť udělat, stejně jako u klasické šikany, je svěřit se někomu blízkému, například rodičům, prarodičům, kamarádovi nebo učiteli. I když se útočník může zdát jako silný a dospělý člověk, tak to může být klidně spolužák, který si chce vybít vztek, ale taky to může brát jako „srandu“, přičemž pro oběť to úplně k smíchu není. Mimochodem, beseda se mi líbila a byl to pro mě takový odpočinek od normálního učení.

Ondřej Nováček, 1.B