Dějepisná exkurze "Po stopách heydrichiády"

Ve dnech 9.–⁠10. května 2023 se studenti tříd 4.A a 4.B zúčastnili dvoudenní historické exkurze Po stopách heydrichiády. Program akce byl náročný a navíc účastníci byli po celou dobu tzv. v plné polní.
Za pedagogický doprovod nelze jinak než obě třídy pochválit za důstojné chování v době prohlídek. Bližší informace se můžete dozvědět ze dvou reportáží a jedné zprávy účastnic exkurze, protože vyučující českého jazyka zadali v obou třídách písemné zhodnocení akce.

Vzkazy Siru Wintonovi

Pár ohlédnutí žáků:

Mládež po stopách Heydricha
Dějepisné exkurze (konající se 9.–⁠10. května) se zúčastnily nejstarší třídy nižšího stupně gymnázia kvarty A a B. Během dvoudenní exkurze se měli žáci seznámit na vlastní kůži s místy spojenými s druhou světovou válkou, tedy Litoměřicemi, Lidicemi, Terezínem a nakonec kryptou a Národním památníkem hrdinů heydrichiády v Praze.
První den byl nabitý, proto již před šestou hodinou ranní čekali studenti na nádraží v Ostravě. I přes délku trvání jízdy vlakem žákům i učitelům cesta uběhla a všichni dorazili na první zastávku - Litoměřice. Zde na žáky čekaly jedny z prvních interaktivních úkolů. Zadání bylo jasné: vyfotit místa podle pracovního listu a podle tajenky vyhledat paní profesorky, které na studenty čekaly v blízké kavárně.
Další zastávka se odehrála ve městě Terezín, kde si žáci mohli prohlédnout bývalý pracovní tábor a dozvědět se, v jakých podmínkách zde lidé kdysi pobývali. Po podrobné prohlídce zakončené filmem nastal čas na odjezd do posledního stanoviště dne, tedy Prahy. Přesun proběhl autobusem a poté metrem k ubytovaní, ke kterému třídy úspěšně dorazily v 17.00 hod.
Během večera žáky čekala poslední zastávka, a to Karlův most, kde se studenti mohli pokochat nádherným výhledem.

Stihne se všechno?
Ráno všechny čekala brzká snídaně a pak už rychlý přesun do Lidic - osady vypálené během druhé světové války. Zde si žáci v muzeu mohli prohlédnout výstavu, přečíst si články nebo zhlédnout videa o vzpomínkách pamětníků z téže doby. Následovala společná prohlídka místa, kde se nacházela bývalá vesnice Lidice a poté přesun zpět do Prahy, na předposlední zastávku do krypty v barokním chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Cesta zpět na nádraží byla spojena s posledním kreativním úkolem, zamyslet se a vytvořit libovolným způsobem vzkaz pro Sira Nicolase Winstona, který studenti měli splnit jako týmovou práci.
Program byl tedy opravdu naplněn a až na pár obav našich milých profesorek, aby se nikdo neztratil, metrem nedojel až na konečnou stanici, či úmyslně nevystoupil na jiném místě, než bylo určeno, vše proběhlo hladce a bez problémů. Spokojeni nebyli pouze žáci, ale také paní profesorky, které podobnou výpravu určitě připraví i nadcházejícím ročníkům.

Ema Lecianová, 4.B

Po stopách heydrichiády

Ve dnech 9.–⁠10. 5. 2023 se třídy 4.A a 4.B zúčastnily dějepisné exkurze, jejímž cílem bylo seznámení žáků s reálnou podobou míst, o kterých se v uplynulém roce učili, a s jejich příběhy.

Ráno 9. 5. jsme se shromáždili na svinovském nádraží a nasedli na vlak vstříc novým zážitkům. Cestou jsme se výborně bavili a málokdo si dokázal představit, co nás za několik hodin čeká. Naší první zastávkou bylo krásné město Litoměřice. Počasí bylo skvělé, a tak jsme si plnění úkolů spojených s K.H. Máchou, který zde strávil podzim života, užili.  Po obědě jsme se autobusem přesunuli do Terezína. Se stále hezčím počasím kontrastovala atmosféra, která se každou větou vyřčenou panem průvodcem zhušťovala. Ke konci prohlídky jsme zhlédli krátký film, obsahující záběry z nacistické propagandy, která vykreslovala Terezín jako příjemné místo k životu, a výpovědi přeživších v podobě kreseb. Ty i beze slov dokázaly prohlídku završit.

Poté, co jsme se vypotáceli z tmavého kinosálu, nám byly rozdány pracovní listy, jejichž vyplňováním jsme si zkrátili čekání na autobus. 

Druhý den

Dalšího rána jsme po snídani vyrazili směrem k dalšímu cíli – památníku Lidice. Ze všech míst, které jsme během exkurze navštívili, na mne toto místo zapůsobilo nejvíce. Obličeje zavražděných dětí a jejich poslední dopisy rodinám, nakonec videa – rozhovory s pamětníky… Při cestě k východu jsem držela v ruce vlhký kapesník.

Předposlední zastávkou byla krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde položili život parašutisté, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha.

Nakonec jsem si prohlédli sochu Nicholase Wintona, kterému jsme formou vzkazů poděkovali za záchranu stovek židovských dětí.

Lenka Kubová, 4.B

Po stopách heydrichiády           

Ve dnech 9. a 10. května 2023 se žáci kvart vydali na dějepisnou exkurzi s názvem Po stopách heydrichiády.

Vlak vyjížděl v úterý 9. 5. v 6:10 ráno. Po několikahodinové cestě jsme dorazili nejdříve do Litoměřic. Zde jsme v týmech plnili úkoly spjaté především s Karlem Hynkem Máchou, který v tomto městě dlouho pobýval. Pak následoval přesun do Terezína, kde jsme absolvovali prohlídku Malé pevnosti. Viděli jsme například marodku či černou samotku. Ještě než jsme začali vyplňovat další pracovní list, promítli nám v místním kině film vztahující se k smutné válečné historii města Terezína

Druhého dne ráno jsme zamířili do Lidic, obce, jež byla během druhé světové války vypálena. Prohlédli jsme si muzeum i památník lidických dětí. Následoval přesun zpět do Prahy, kde jsme navštívili kryptu v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde se ukrývali parašutisté po atentátu na Reinharda Heydricha. Bohužel jsme se už nedostali do Petschkova paláce, bývalého sídla gestapa, přestože i tato budova byla na našem původním plánu. Zbylý čas do odjezdu zpátečního vlaku jsme využili k plnění dalších úkolů, mezi něž patřilo i vyfotit se u sochy sira Nicholase Wintona, organizátora pražských Kindertransportů.

Myslím, že mluvím za všechny, když prohlásím, že se nám celá exkurze velmi líbila. Poznali jsme období druhé světové války i jinak než jen ze školních lavic a nabyli mnoha vědomostí. I přes pochmurnou náladu, která nás opanovala v místech s tak tragickou historií, v Terezíně a Lidicích, jsme si se spolužáky během těch dvou dnů užili spoustu legrace. Domnívám se, že na tuto exkurzi budeme dlouho vzpomínat nejen jako na netradiční výuku dějepisu, ale i jako na akci, která utužila náš třídní kolektiv.

Alena Marešová, 4.A